Protože domácí scéna je na cyklistiku poměrně chudá, a kromě špatně obsazených krajáků se tento víkend vlastně nic nekonalo, čekal nás další výjezd do Německa. Tentokráte do nedalekého okolí Berlína, malého městečka Buckow. Zde se konal jeden z poměrně oblíbených festivalů cyklistiky a jeho součástí byl i závod elitní kategorie. Naše výprava čítala 6 jmen, Nesveda, Zelinka, Křížek, Kesl, Vobora a moji maličkost. Po příjezdu následovalo rychlé ubytování v chatkách a svezení na nedlouhém okruhu. Bohužel byl večer bez večeře a tak každý přežil dle svých zásob. Pro mě díky zvyklostem žádný problém, ale jiní bojovali... Snídaně byla už od 7 hodin, a start se plánoval na půl 10. Tak následoval rychlí přesun od Nuteli k registraci a následně na start. Tam se postavilo odhadem cca 45 závodníků, mezi nimi i mi a ASC Dukla Praha. Už od startu se vyrazilo ve svižném tempu a netrvalo dlouho a zrodil se první únik. V něm naše barvy hájil Zelinka. Následně se utrhla další partička, v níž byl Křížek a obě skupiny se zanedlouho spojili a začali spolupracovat. Hlavní pole se ale stále drželo na dohled. Chvílemi se objevoval nástup a snaha dojet čelo závodu, ale vždy byl brzy zlikvidován. Mě se nakonec podařilo odpojit pronásledovatele a samostatně odjet. Pár vteřin po mě se odpoutal i Šubrt a následně další trojice německých závodníků a za nimi ještě Nesveda. Po několika minutové stíhačce se nechávám a tak trochu sem dojet Šubym a následně i čtveřicí úprchlíků. Začíná spolupráce a hon na čelo závodu. Bohužel s přibývajícími kilometry není vidět změna. Čelo stále na dohled a mi se přitom docela gumujeme. Je to čím dál horší, Šuby přestává střídat a jen kecá o marnosti dojíždění, následují ho někteří němci a tak se i kolotoč často rozpadá a je nutné ho znovu rozjíždět. To už si ale docela nadáváme a hlavně já, který mám enormní snahu dostat našeho excelentního špurtera dopředu, mám ostatních plné zuby! Naštěstí a k velké úlevě čelo lehce zvolňuje a mi je cca 2 kola před cílem dojíždíme. Chvilka odpočinku, už se zase závodí odznova. Rozjíždí se další únik a v něm k mé radosti Nesveda, Křížek pošetřený Šubrt a jeden z německých závodníků. Šurt prý opět nestřídá ale není mu to nic platné. Jak se později dozvídám i tak zástupce Dukly končí až 3... Vzadu na chvíli zastavuji se Zelím tempo a oni pohodlně odjíždějí. Chvilku se pak váhá a následuje poslední kolo plné pokusů o únik. Hodně aktivní je Zelí a Dostál (Dukla). Pořád se snaží odjíždět, ale ani když se snažím zbytek pole odříznout, nedaří se. Já s nástupy šetřím, a čekám na pozdější šanci. Odskakuje nám dvojička, pak ještě druhá s Dostálem. To už ale rozjíždím vlastní nástup. Cíl je jen pár kilometrů tak nesmějí moc ujet. Dotahuje se zbytek a po krátké domluvě se Zelím v závěsu se odtrhávám a odjíždim jim. Na vrcholu krátkého stoupáčku posílám Zelího za již spojenými dvojičkami a sám čekám a pro jistotu brzdím partu za sebou. V dojezdu na kostkách už neriskuji a spojím se se 4. místem ve skupině. je to třináctý flek celkově, ale s odvedenou prací jsem spokojen. Zelí dojíždí 8., Křížek 4. a Jirka obhajuje vítěztví z loňska. V hlavním poli dojíždí michal Kesl, který je po nemoci a Ondar Vobora, který si opět vybral smulu a defektil.Za daných podmínek jsme ale zvládli závod na výbornou!