V neděli 25. května se v malém městečku Hohenheim ležícím nedaleko Stuttgartu sešla opravdu skvělá kokurence silničářů a bikerů a dráhařů, aby společně absolvovali 85 kilometrů dlouhý závod. Trať byla vedena 3-mi ulicemi a parkovým chudníčkem. Z ptačí perspektivy pak připomínala shora uzavřené U a aby to závodníci neměli tak snadné, okruh se nacházel na svahu. Těsně před 2. hodinou na cílovou rovinu dosedl parašutysta, poklábosil, popřál závodníkům spolu se zástupci města hodně štěstí a úderem celé se odstartovalo. 60 hlavý balík se dal do pohybu a s ním i čtveřice sparťanů (Kesl, Zelinka, Uher a já). Zpočátku jsem se trochu rozkoukával a spíš si o´tukával trať v závodním tempu. To Zelí se už dávno aktivně pohyboval v čele a sbíral prémie. Postupně jsem se ale i já posunul na čelo a protože hodně závodníků zkoušelo odjet ani já dlouho nečekal a využil situace. Nikdo za mnou nejde a já si tak v pohodě dojíždím odskočenou trojici nedaleko před sebou. dojíždíme další 4 borce a spojujeme se v poměrně silnou partu. Postupně najíždíme cenné vteřinky na hlavní pole, ze kterého už tou dobou odpadávají nejslabší borci. Netrvá dlouho a předjíždíme je. Pak další a další... Asi po 15 kolech z 50 celkových přemýšlím o tom, že jsem si nastavil laťku asi trochu vysoko, ale jedu dál a snažím se co nejvíc adaptovat. Náš náskok je už 50 vteřin když se z balíku odděluje silná trojice vedená Stefanem Schumacherem a rychle urajuje porce vteřin. Trvá to jen chvíli a mají nás! V tempu pokračují dál a to se stává osudným trojici borců. Ostatní se drží a vzápětí se lehce zvolňuje. Schumimu jde jen o jedno, vyhrát! K  tomu je mu k dispozici hned několik borců a ne zrovna nějaký cucáků :) Deset kol před cílem sjíždíme balík o kolo, projíždíme skrz a opět vedeme závodní pole za sebou.To už se ale hlídáme jen navzájem. O tři kola ádl nám ona silná trojice v kopci nastupuje. Bohužel se zrovna trošku zašívám a na dojetí už to neni. Hloupá chyba, ale co se dá dělat! Bude boj o brambory... ten začíná několika nástupy a pak odjetím borce z farmy Gerolstaineru. Dost mu v tom pomáhá tým odkotvením ostatních, ale to mě neodrazuje a pouštím se za ním. Hloupá klukovina a asi přebytek sil ústí v 3 kola trvající časovku. On jede solo únik, já se jej snažím sjet a aby mi nikdo nepomohl, jedou za mnou tři borci z jeho týmu. Ale i tak se mi atak daří a 2 kola před cílem nám pro zněmu nastupují zbylí dva borci co pošetřili. Nedaří se jim ale ani se odpoutat a tak se rozhodne až v posledním kole v cílovém kopci. K vrcholu se blížím na 4 pozici, těsně před ostrý nájezd na cílovku skáču dva soupeře a stíhám posledního. ten se bohužel snadno veze za Martinem který se mi snaží rozjet špurt. Ještě ho stihnu dojet, ale víc jak uviset špurta už nejde... Tak je z toho nakonec 5. místo., trochu zklamání, ale hlavně další porce zkušeností. Vždyť na startu stáli takový borci jako Faltus, Parinosa (oba Sparkasse), Andy Kapes, nebo hvězda šestideních Bruno Risi...